Lalala

Už asi deset dnů zpátky se hrozně těším na konec měsíce, kdy budu moct "sepsat" další fotočlánek. Víte právě tyhle články mě baví číst. Nemusí být nutně z celého měsíce. Stačí z jednoho týdne nebo třeba z jedno dnu. 
Taky mám zrovna hroznou chuť ty moje klasický názorovky vyměnit za něco u čeho se nebudu muset tolik soustředit. Tenhle týden mi přišel už tak docela hektickej i když vlastně pořádně nevím z čeho jsem unavená. 

Poslouchám písničky co jsem poslouchala dřív. Není to tak hrozný. Vlastně je poslouchám pořád, jen ne tak často.. Vždycky mě dokáže naštvat, když slyším jak někdo říká, že to je hrozný(cokoli). Napadne mě jestli on sám by to dokázal líp? Sama to říkám každopádně to nemyslím tak jak to říkám, takže si zase protiřečím. Ale prostě mě to naštve. Jak může říct, že to je hrozný, když je to něco o čem si ostatní můžou nechat jen zdát?

Zdroj google. Já ji samozřejmě čtu v češtině.

Právě čtu Solitaire. Měla jsem tu knížku zamluvenou takže jsem si pro ni musela do knihovny zajet. Ve dvě tam a za 15 minut zase být na autobusu. To mám patnáct minut než přejdu přechody, než dojdu do knihovny, než vyšlapu ty schody, než to vypůjčím a než zase doběhnu na autobus. Dobře není to nemožný, ale je to hektický. 
Kamarádka jela autobusem a víte na mobilu má přední kameru. Já ne. Takže. Víme jak to dopadlo.
Jo. Solitaire je i hra. O to v tý knížce myslím jde. Nějak ji nechápu. Chtěla jsem ji přečíst do čtvrtka abych o ní mohla mít mluvní cvičení. Knížka lepší než jakýkoli jiný téma, nakonec je stejně mít nebudu(až příští týden. To je času). Četla jsem denně 100+ stránek zbytečně. Hektický. 
--Nemůžu říct, že mě nebaví. Ale myslím, že mi nic nedává. Čtu ji a najednou se ocitnu na pozemku školy, najednou je tam Michael a já ani nevím jak jsem se k tomuhle dočetla.
--Je o holce. Na obálce stojí "Tohle není žádný love story", možná vážně není. Nevím, nejsem na konci. Ale asi je. Rozhodně je. Prej jí je Michael ukradenej. Ó vážně? Tak proč mu říká, že s ním ráda tráví čas? 
Je to jakoby výstřižek z jejího života. Popisuje její dny ve škole, její vztah k rodině. A především ji, Michaela a Lukase. Samozřejmě Solitaire, které tam rozhodně není jen okrajově(podle mě). Nemá ráda lidi. Nejradši by ležela jen doma a blogovala. V tom se jí podobám, ale nesnáší knihy a literaturu, tak to zase ne. 

Přední kamera.
Vidíte? Tu mikinu mám fakt neskutečně ráda!

Před chvíli bylo osm hodin. Asi už bych měla končit. Vlastně mě docela začínají bolet záda, možná kdybych si líp sedla..
Začala jsem cvičit(před rokem haha) Myslím, že tyhle tři měsíce to cvičení udržuji celkem pravidelně a myslíte, že vidím nějaké změny? Hm.. Něco tady bude špatně. 

...Spasitelů co chtěj měnit svět,

na každý ruce napočítám pět.

Víc je ale lidí ,co jim věří.

Místo velkých očí z malejch gest,

pojďme raději žít a makat fest,

ve světě kde se pravda se slibem měří.

.........

Takže skončim na nule 
ale i to se může stát.
Jednou nahoře pak dole,
když spadnem musíme vstát.

Jenže přece jsem to já,
takže bůh ví jak to bude,
co připraví můj život 
kudy moje cesta pude.

Ref.:
Spasitelů co chtěj měnit svět,..

Tuhle jsem si fakt zamilovala. 
A.. Dejte mi prosím někdo vědět jestli jste to všechno přečetli. 
No.. půl desátý. A zítra zase dokola. Myslím, že dnes nepůjdu spát. Dnešek ušel, tak proč si ho neprotáhnout na dalších 24hodin?

Vaše Kačí..

A ještě tohle..
Vlastně ani pořádně nevím co se tam zpívá. Ale nečekaně se mi to líbí.