Chaos (Můj názor)

Ahoj, dneska to bude něco jako další pokus o recenzi na knížku, minulá recenze po mém dnešním přečtení a odsouzení nedopadla nejlíp. Jeden velký spoiler a dál nic. Tentokrát se polepším, slibuji.

Poslední knížku jsem dočetla asi tak před týdnem, což bych podle mě měla být schopná si ještě vzpomenout na nějaká fakta.

Obrázky-google

Je to tedy trilogie knih Chaos, které napsal Patrick Ness a kniha je napsaná z pohledu třináctiletého Todda Hewitta, který vyrůstá v Novém světě.
Takže se tam vyskytuje Starý svět a Nový svět. Nový svět je jen nový název pro zemi, dřív nesla název Starý svět, ale po kolonizaci se název změnil a objevil se vir, kterému říkají Hluk.

-->Todd vyrůstá ve městě Prentisstown, na farmě se svými "ochránci" Cillianem a Benem, plní klasické povinnosti, ve kterých je stále doprovázen svým věrným psem Mencheem.
Zvláštností je, že ve městě Prentistown žijí jen muži. A to díky Hluku, což je vir, na který neexistuje lék, a který údajně(údajně- tak mu to řekli) zabil všechny ženy a "zhmotnil" zvířecí a chlapské myšlenky. Zhmotnil je v podobě slov a zvuků, které slyšíte a obrazů, které vidíte ve své mysli.
Byla by to nuda, kdyby to bylo jen o tomhle. 

Takhle žije až do doby než v močálech narazí na "trhlinu", kde mizí hluk a on slyší jen ticho. Narazí tam na dívku. Řekne o ní Benovi, ale díky jeho hluku o ní "řekne" i starostu Prentissovi. A pak musí odejít. Musí se před starostem schovat.
S Violou se tedy vydává na druhou stanu Nového světa, kde podle svých "ochránců" má nalézt pomoc a nový domov. Cestou se o ni stále bojí, protože věří, že ji hluk zabije.

Dlouhou dobu starostovi vzdorují, ale jednou přece podlehnou. Pod nátlakem únavy, boje a zjištění, že starosta už je většinu času před nimi.

Nějak si nevybavuji, že by mě krátké vlasy..

V knížkách jsou vyobrazené pocity, tak že jsem je dokázala prožívat spolu s hlavními hrdiny. A jsou tam vyobrazeny tak dobře, že mě jedna jediná scéna dokázala i rozbrečet a to vydržím hodně.
Četly se vlastně samy a hrozně dobře. Občas byly až příliš živé =D 
Jsou rozdělené na části, které popisuje Todd a na části, které popisuje/prožívá Viola, ve třetí knize i pohled Sádráků. Hrozně mě rozčilovalo, když Toddova část skončila větou "Nemůžu si pomoct a pomyslím si.." Na druhou stranu si myslím, že mě jako čtenáře to pohání dál k přečtení další "Violiny" kapitoly, abych se co nejdřív dostala k tomu, co bylo neukončené.
V knížce jsou spousty zvratných momentů, které já docela ocením. Nemám ráda takovou tu klasiku, když víte, že to dopadne tak nebo onak. A věcí, které rozhodně překvapí.
Popisuje se tam válka, mučení a spousta rozhodování, takže to zní jako by knížka nebyla jen o Toddovi, Viole a jejich lásce, ale vše co dělají, dělají pro sebe. 

Děj je hodně rozvětvený, občas úplně odbočí od hlavní myšlenky.

Chvílemi mě kniha bavila a chvílemi jsem si říkala, že ta před ní byla rozhodně lepší. Ale všechny jsou psané stejně, záleží jen na tom, který děj je pro vás "osobnější" a který vás víc chytne:). 

__

Tentokrát jsem skoro nic neprozradila(jsem na sebe pyšná) a pokud se knihy rozhodnete přečíst určitě se můžete těšit na zvratné momenty a věci, které nejsou v každé druhé knize:).